číslo: 29/2002
vyšlo: 1. 2. 2002
SYMBOLY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

Možná jste si všimli zprávy, že má náš kraj nový znak a prapor. S autorem návrhu těchto nových symbolů Ing. Petrem Exnerem, vedoucím Informačních systémů rektorátu Univerzity Hradec Králové, diskutuje naše redaktorka. 

  • Dvaadvacátého ledna tohoto roku byl v Hradeckých novinách článek o tom, že Královéhradecký kraj dostal svůj znak a prapor. Znak tam je popsán, ale obrázek tam není. Vy jste autorem návrhu, takže víte nejlépe, jak ten znak vypadá?
    Krajské znaky jsou všechny do jisté míry podobné. Znak Královéhradeckého kraje je tvořen čtvrceným francouzským štítem, v prvním a čtvrtém poli znaku je český lev, ve druhém, modrém, je zlaté unciální písmeno „G“ a ve třetím, také modrém, je zlatá koruna. Podobnost spočívá v tom, že všechny znaky mají francouzský štít, jsou čtvrcené a obsahují zemské symboly. Tato pravidla stanovil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.


    Důvodem pro takové řešení je, aby bylo na první pohled jasné, že se jedná o znak kraje a ne o znak obce. Znaky tak připomínají svým vzhledem státní znak. A to jak tvarem, tak základním dělením na čtvrtiny. Znaky krajů také musí obsahovat symbol historické země, ve které kraj leží, takže znak našeho kraje obsahuje dva české lvy. Ale již například Pardubický kraj má na svém znaku kromě českého lva i moravskou orlici, protože část jeho území patří na Moravu.

  • A co zbývající dvě pole znaku?
    Ano, ta mají také svůj význam. Jedno symbolizuje sídlo kraje a druhé kraj jako celek. Nalézt takové dva symboly byl hlavní problém při návrhu symbolů kraje. Bylo nutné použít nějaký symbol, odvozený ze znaku města Hradec Králové. Použití celého městského znaku nebylo vhodné, protože na znaku by byl už třetí český lev a navíc by byl k českému lvu v prvním poli otočen zády, což by odporovalo heraldickému pravidlu kurtoazie – tedy zdvořilosti. Naštěstí Hradec Králové se honosí dvěma historickými znaky. Prvním byl znak českých králů, který mohl používat jako královské město od svého povýšení ve 13. století, a druhým byl znak, který používali hradečtí měšťané. Ten byl modrý se zlatým písmenem G. Můžete jej vidět třeba na svorníku klenby kruchty v chrámu sv. Ducha na Velkém náměstí. Písmeno G se dostalo do znaku z první pečeti města, kde okolo znaku českého krále byla písmena GRETZ, tedy Hradec. Teprve v sedmnáctém století došlo ke spojení obou znaků do dnešní podoby. A tento symbol samosprávy jsem použil na znak kraje, protože ten kromě správy státní, vykonává i funkce samosprávné.

  • A koruna symbolizuje správu státní?
    Ne, to ne. To totiž není koruna královská. Toto pole má symbolizovat kraj jako celek. Tady bylo možno použít nějaký symbol vycházející z přírodních podmínek. V kraji jsou Krkonoše, Orlické hory, tečou tu dvě velké řeky... To by bylo možno vyjádřit například lomenými či vlnitými pruhy. Ale to se nabízelo celkem samozřejmě a předpokládal jsem, že podobný přístup budou mít i v dalších krajích. Hledal jsem tedy symbol, který jiné kraje mít nemohou. Musel to být – kvůli grafické vyváženosti znaku - symbol jednoduchý jako písmeno G, musel být také výrazný, protože znak bude používán na razítkách a i při podstatném zmenšení musí být čitelný.

  • A čí koruna to tedy je?
    Nejslavnější dobou kraje byla doba, kdy v Hradci žily české královny. Bylo jich několik a patřila jim věnná města. A většina těchto měst leží na území kraje. Původně jsem zvolil symbol tvořený pěti korunami spojenými do kruhu, ale na doporučení krajské komise pro návrh symbolů jsem jej zjednodušil – kvůli již zmíněné výraznosti symbolu – a zůstala tak koruna jen jedna. Její vzhled je odvozen od vyobrazení korun českých královen v Jihlavském rukopisu Zbraslavské kroniky. Koruna má pochopitelně zlatou barvu. Barva podkladu – modrá – pak vyplynula z barvy pole s písmenem G.

  • Ještě jste se nezmínil o praporu. Jak vypadá prapor kraje?


    Prapor kraje je stejně jako u ostatních krajů přímo odvozen ze znaku. Jedná se tedy o tzv. heraldický prapor. Je tvořen listem o poměru stran 2:3 stejně jako má státní vlajka. Je čtvrcený a jednotlivé symboly ze znaku jsou přeneseny na odpovídající čtvrtiny listu.

  • Proč říkáte státní vlajka a krajský prapor? Není to jedno?
    Ne, není. Vlajka se vztyčuje na stožár pomocí lanka, zatímco prapor je pevně připevněn k žerdi. Vlajka má pevně stanovený poměr šířky k délce, prapor může mít v podstatě libovolný poměr šířky k délce při zachování geometrie vyobrazení (to znamená, že třeba modrý klín na českém praporu musí vždy dosahovat do středu praporu). Česká státní vlajka je definována zákonem č.3/1993, ve kterém však není ani slovo o praporu. V zákonu o krajích však zákonodárci stanovili, že kraje mohou mít znak a prapor. Měli bychom tedy dodržovat literu zákona. Ve skutečnosti se ale samozřejmě používá jak český prapor, tak se budou vyvěšovat i krajské vlajky.

  • V článku se píše, že hejtman Pavel Bradík převzal z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause znak a prapor. Jak to probíhá?
    Je to trochu jinak. Několikrát za rok zve předseda Poslanecké sněmovny do Parlamentu starosty obcí, aby jim slavnostně udělil znak a prapor jejich obce. Stejně tak se udělují znak a prapor krajům. Odehrává se to tak, že se v místnosti státních aktů Poslanecké sněmovny shromáždí starostové obcí a nyní i hejtmani krajů, předseda Poslanecké sněmovny pronese krátkou řeč o významu udělování symbolů a pak jim jednotlivě předá desky s dekretem, který však symboly pouze popisuje.


    Po skončení předávání následuje přípitek, kdy si předseda Poslanecké sněmovny přiťukne s každým představitelem a následuje asi půlhodina, kdy spolu hovoří, fotografují se do kronik obcí apod. Žádný znak či prapor se tam ve skutečnosti nepředává.

  • Myslím, že je skvělé, že naše univerzita má Vašim prostřednictvím podíl na nových symbolech kraje.
    Nebyl jsem to jen já. V již zmíněné komisi pracoval také současný děkan Pedagogické fakulty pan docent PhDr. Vladimír Wolf. Je to historik a jeho znalosti a názory tak měly při jednání komise velký význam.

  • Děkuji za rozhovor.