SYMBOLY
KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
Možná jste si všimli
zprávy, že má náš kraj nový znak a prapor. S autorem návrhu těchto
nových symbolů Ing. Petrem Exnerem, vedoucím Informačních systémů
rektorátu Univerzity Hradec Králové, diskutuje naše
redaktorka.
Dvaadvacátého ledna tohoto roku byl v Hradeckých novinách
článek o tom, že Královéhradecký kraj dostal svůj znak a prapor.
Znak tam je popsán, ale obrázek tam není. Vy jste autorem návrhu,
takže víte nejlépe, jak ten znak vypadá? Krajské znaky jsou
všechny do jisté míry podobné. Znak Královéhradeckého kraje je
tvořen čtvrceným francouzským štítem, v prvním a čtvrtém poli znaku
je český lev, ve druhém, modrém, je zlaté unciální písmeno „G“ a ve
třetím, také modrém, je zlatá koruna. Podobnost spočívá v tom, že
všechny znaky mají francouzský štít, jsou čtvrcené a obsahují zemské
symboly. Tato pravidla stanovil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Důvodem pro takové řešení je, aby bylo na
první pohled jasné, že se jedná o znak kraje a ne o znak obce. Znaky
tak připomínají svým vzhledem státní znak. A to jak tvarem, tak
základním dělením na čtvrtiny. Znaky krajů také musí obsahovat
symbol historické země, ve které kraj leží, takže znak našeho kraje
obsahuje dva české lvy. Ale již například Pardubický kraj má na svém
znaku kromě českého lva i moravskou orlici, protože část jeho území
patří na Moravu.
A co zbývající dvě pole znaku? Ano, ta mají také svůj
význam. Jedno symbolizuje sídlo kraje a druhé kraj jako celek.
Nalézt takové dva symboly byl hlavní problém při návrhu symbolů
kraje. Bylo nutné použít nějaký symbol, odvozený ze znaku města
Hradec Králové. Použití celého městského znaku nebylo vhodné,
protože na znaku by byl už třetí český lev a navíc by byl k českému
lvu v prvním poli otočen zády, což by odporovalo heraldickému
pravidlu kurtoazie – tedy zdvořilosti. Naštěstí Hradec Králové se
honosí dvěma historickými znaky. Prvním byl znak českých králů,
který mohl používat jako královské město od svého povýšení ve 13.
století, a druhým byl znak, který používali hradečtí měšťané. Ten
byl modrý se zlatým písmenem G. Můžete jej vidět třeba na svorníku
klenby kruchty v chrámu sv. Ducha na Velkém náměstí. Písmeno G se
dostalo do znaku z první pečeti města, kde okolo znaku českého krále
byla písmena GRETZ, tedy Hradec. Teprve v sedmnáctém století došlo
ke spojení obou znaků do dnešní podoby. A tento symbol samosprávy
jsem použil na znak kraje, protože ten kromě správy státní, vykonává
i funkce samosprávné.
A koruna symbolizuje správu státní? Ne, to ne. To
totiž není koruna královská. Toto pole má symbolizovat kraj jako
celek. Tady bylo možno použít nějaký symbol vycházející z přírodních
podmínek. V kraji jsou Krkonoše, Orlické hory, tečou tu dvě velké
řeky... To by bylo možno vyjádřit například lomenými či vlnitými
pruhy. Ale to se nabízelo celkem samozřejmě a předpokládal jsem, že
podobný přístup budou mít i v dalších krajích. Hledal jsem tedy
symbol, který jiné kraje mít nemohou. Musel to být – kvůli grafické
vyváženosti znaku - symbol jednoduchý jako písmeno G, musel být také
výrazný, protože znak bude používán na razítkách a i při podstatném
zmenšení musí být čitelný.
A čí koruna to tedy je? Nejslavnější dobou kraje byla
doba, kdy v Hradci žily české královny. Bylo jich několik a patřila
jim věnná města. A většina těchto měst leží na území kraje. Původně
jsem zvolil symbol tvořený pěti korunami spojenými do kruhu, ale na
doporučení krajské komise pro návrh symbolů jsem jej zjednodušil –
kvůli již zmíněné výraznosti symbolu – a zůstala tak koruna jen
jedna. Její vzhled je odvozen od vyobrazení korun českých královen v
Jihlavském rukopisu Zbraslavské kroniky. Koruna má pochopitelně
zlatou barvu. Barva podkladu – modrá – pak vyplynula z barvy pole s
písmenem G.
Ještě jste se nezmínil o praporu. Jak vypadá prapor
kraje?
Prapor kraje je stejně jako u ostatních
krajů přímo odvozen ze znaku. Jedná se tedy o tzv. heraldický
prapor. Je tvořen listem o poměru stran 2:3 stejně jako má státní
vlajka. Je čtvrcený a jednotlivé symboly ze znaku jsou přeneseny na
odpovídající čtvrtiny listu.
Proč říkáte státní vlajka a krajský prapor? Není to
jedno? Ne, není. Vlajka se vztyčuje na stožár pomocí lanka,
zatímco prapor je pevně připevněn k žerdi. Vlajka má pevně stanovený
poměr šířky k délce, prapor může mít v podstatě libovolný poměr
šířky k délce při zachování geometrie vyobrazení (to znamená, že
třeba modrý klín na českém praporu musí vždy dosahovat do středu
praporu). Česká státní vlajka je definována zákonem č.3/1993, ve
kterém však není ani slovo o praporu. V zákonu o krajích však
zákonodárci stanovili, že kraje mohou mít znak a prapor. Měli bychom
tedy dodržovat literu zákona. Ve skutečnosti se ale samozřejmě
používá jak český prapor, tak se budou vyvěšovat i krajské vlajky.
V článku se píše, že hejtman Pavel Bradík převzal z rukou
předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause znak a prapor. Jak to
probíhá? Je to trochu jinak. Několikrát za rok zve předseda
Poslanecké sněmovny do Parlamentu starosty obcí, aby jim slavnostně
udělil znak a prapor jejich obce. Stejně tak se udělují znak a
prapor krajům. Odehrává se to tak, že se v místnosti státních aktů
Poslanecké sněmovny shromáždí starostové obcí a nyní i hejtmani
krajů, předseda Poslanecké sněmovny pronese krátkou řeč o významu
udělování symbolů a pak jim jednotlivě předá desky s dekretem, který
však symboly pouze popisuje.
Po skončení předávání následuje přípitek,
kdy si předseda Poslanecké sněmovny přiťukne s každým představitelem
a následuje asi půlhodina, kdy spolu hovoří, fotografují se do
kronik obcí apod. Žádný znak či prapor se tam ve skutečnosti
nepředává.
Myslím, že je skvělé, že naše univerzita má Vašim
prostřednictvím podíl na nových symbolech kraje. Nebyl jsem
to jen já. V již zmíněné komisi pracoval také současný děkan
Pedagogické fakulty pan docent PhDr. Vladimír Wolf. Je to historik a
jeho znalosti a názory tak měly při jednání komise velký význam.
Děkuji za rozhovor. | |